Share
Goto down
avatar
Admin
Poèet pøíspìvkù : 15
Join date : 06. 04. 18
Zobrazit informace o autorovihttp://otherkion.forumotion.eu

Narozeniny princezny Haidy

za Fri Jun 01, 2018 7:30 pm
Rok se s rokem sešel a na rozdíl od zbytku roku můžete hlavní město Fiplinu vidět vyzdobené. Hlavní ozdobou jsou vlajky Fiplinu a znaky vládnoucího rodu. Na ulicích můžete potkat veselé davy lidí, kteří mají na tváři úsměv a s lehkostí Vám nabídnou radu nebo snad i něco k snědku. Dnešní den je zkrátka v duchu oslav a každý člověk ve městě to ví. Žádné hádky ani nejmenší zmínka o válce, která zuří několik kilometrů daleko a každým dnem hrozí vtrhnutí čarodějnic na území Fiplinu. Ne, v tomto období oslav neuslyšíte jedinou negativní zprávu. Navíc je to také jediné období, kdy můžou obyvatelé vidět svojí princeznu konečně doma. To je také ten důvod, proč jsou obyvatelé klidní a neustále pozitivní. Zkrátka tu najdete spoustu jídla a pití, které jsou v tomto jediném období zadarmo, protože je to oslava na účet vladaře. Také tu najdete spoustu hudebníků, kteří hrají k tanci i poslechu a pokud budete dostatečně zvědaví, jistě najdete ji jinou zábavu v zákoutích hlavního města Hedenu.

Pokud se Vám ale poštěstilo získat pozvánku na oslavy přímo do paláce, což se většině vznešených víl s nějakým postavením u dvora, hlavně tedy následníkům a vladařům, dostalo, je pro Vás připravený velkolepý bál přímo v sále paláce. Vstup samozřejmě jen v honosných šatech a maskách, aby se upevnilo kouzlo tajemnosti, které se kolem princezny Haidy často vznáší. Zvláště tedy v její nepřítomnosti. Samozřejmě i zde najdete nepřeberné množství vybraného jídla a pití, rozhodně chutnějšího než v ulicích města. Pro vybrané chutě vznešených víl jen to nejlepší. Nejlepší hudebníci z Fiplinu zde hrají k tanci a stejně tak je tu možnost procházet se chodbami paláce, obdivovat um lidských umělců a užívat si společnosti vybrané společnosti. Málo kdo v této oslavě neuvidí příležitost navázat nebo utvrdit diplomatické vztahy, jak mezi vílami tak mezi lidmi.

Tak jen doufejme, že se na oslavě neukáže žádný neočekávaný host. Přeju příjemnou zábavu!
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 18. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Fri Jun 01, 2018 11:04 pm
Upřímně moc se jí sem nechtělo, ale když už jí pozvala samotná princezna, asi by byla urážka, kdyby se neukázala. Někdo z venčí by se možná divil, že princezna zvala na svou oslavu Illyrijku, která utekla od vlastní rodiny, ale na druhou stranu byla současně i velitelkou jedné z legií, takže stejně jako jí pozvala Haida i ostatní velitele zbylých legií. Ti ovšem za sebou neměli takovou pověst jako Illyrijka. Naštěstí se alespoň nemusela trápit s výběrem šatů, ty jí z dobroty srdce vybral její dobrý přítel a Kay osobně pochybovala, že ho k tomu obecně vedlo nějaké dobré srdce. Věděl, že ona sama si je nedojde koupit a navíc v momentě, těsně před odchodem na oslavu, už nebude mít moc na výběr a obleče si je. I s tím ale měla trochu problémy, zvlášť když její šaty měli tak málo látky, až to bylo zahanbující. Černou barvu šatů sice schvalovala, ale to, že jí nezakrývali nic od stehen dolů, tedy pokud neberete jako zakrytí jemnou a hlavně průhlednou krajku. Naštěstí alespoň měly volná záda, takže se nemusela starat o svoje křídla. Vlasy si nechala volně rozpuštěné, ale i přes to, že byla slavnost v srdci Hedenu si neodpustila stehenní pouzdro na vrhací dýky, ovšem jen na jedné noze, takže jich měla pouhých osm místo obvyklých šestnácti a na rukou měla kožené rukavice s fialovými zřídly na hřbetu dlaní. Vlastně to byla jediná barva, která se vymykala jejímu černému oděvu. Na nohy si vzala černé střevíce, které jí stejně jako šaty vybral Autiorn, ale u těch naštěstí žádný nesmysl neudělal. Navíc ještě ten výmysl s maskou, který si Haida vymyslela. Jenže jak by mohla neuposlechnout tak jednoduchý pokyn, takže i s maskou zdobenou peřím byla její róba dokončena.
Do Hedenu se dopravila způsobem Illyrijcům vlastním, tedy tam doletěla. Nebylo to jinak extrémně vzdálené od tábora, takže cesta netrvala nijak dlouho, ani pro ní nebyla kdo ví jak náročná. Prošla tedy v rychlosti ulicemi Hedenu, ve kterých už se oslavy konaly v plném proudu až došla k palácové bráně, kde strážným ukázala svou pozvánku ručně psanou princeznou a byla vpuštěna dovnitř.
Nutno podotknout že Kay si nikdy na honosné paláce nepotrpěla. Vyrůstala v Illyrijském táboře a teď žila v tom vojenském. Ani v jednom si víla nějakého přepychu neužívala, viděla to spíš jako zpohodlnění vznešených víl, které neměli nejmenší tušení, jak rychle mohou o tohle pohodlí přijít. Projde tedy několika chodbami dle pokynů sloužících do hlavního sálu, kde už se míhají víly, jak vznešené, tak i některé nižší a nejedná se jen o sloužící. Moc Illyrijských křídel tu ale Kay nezaznamená. Tudíž si od jednoho číšníka vezme sklenku se zlatavou tekutinou a upije, zatímco si to rychlým krokem míří někam do ústraní. Za svou jedinou povinnost považuje pozdravení princezny, o nějaké diplomatické rozhovory nebo bezduché tlachání jí opravdu nejde.Hlavně se tu necítí úplně příjemně. Je to pro ní cizí prostředí.


Naposledy upravil Kaylessa Vaynore dne Sat Jun 02, 2018 12:05 am, celkově upraveno 1 krát
avatar
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 01. 06. 18
Age : 96
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Fri Jun 01, 2018 11:55 pm
Narozeniny princezny Fiplinu. Pro někoho čas radovánek a příležitost vzdát hold silné ženě, která bude jednou silnou vládkyní velké lidské země, ale pro Tamu je to něco docela jiného. Její přítomnost je pouhá snaha královny vílí říše o to, aby všem připomněla, že rod Palisů je nejmocnější a že Haida je jen malichernou součástkou v jejich světě. Tamala jim všem měla jež připomenout, že je víc než lidé, polovíly i ostatní vílí dědici. Měla sic volnou ruku ve výběru šatů, s radostí si vybrala své oblíbené, v barvách imitujících odraz soumraku v Duhovém jezeře, s kterými sladila i barvu svých vlasů. Jenže se chystala na maškarní bál a matka si nemohla odpustit zlatou masku přes oči lehce napodobující korunu, namísto typické škrabošky poseté perlami, kterou Cyrští při mezinárodních střetech preferují.
Bylo jí to trapné, ale přesto vešla do paláce z bílého kamene s hrdě vztyčenou hlavou a sebejistě kráčela chodbami až do sálu, kde mělo vše probíhat. Tedy aspoň se snažila vypadat hrdě a sebejistě, aby jí matka nevyčinila, že vše zničila svým vystupováním. Ale co může víla dělat, když se ven ze svého paláce a své země dostane jen několikrát za rok a má jen zřídka povolení přidat se na slavnosti svého dvora? Královna víl do ní nevkládá žádnou důvěru. Po ruce měla šest gardistů, z nichž měl každý v rukou truhlici plnou Cyrských perel, jež měli sloužit jako dar pro Haidu. Avšak jejich hlavním úkolem je hrát si na chůvy. Když došla k trůnu, kde byla Haida s králem Fiplinu, mírně jim pokynula hlavou na pozdrav, zatímco její stráž položila truhlice na zem. Pár stručnými větami poblahopřála princezně k přežití šestadvacetin a poté se odebrala stranou. Obloukem se vyhnula víru tancujících dvořanů a zamířila si to plynulým a ladným krokem ke zdi, přičemž její šaty připomínali vlny omývající pobřeží. Když zastavila její garda jí obklopila v pravidelném šestiúhelníku v rozmezí dvou metrů. Skvělé... Protočila průzračně modré oči a raději je zaměřila na dění v sále. Vypadalo to, že byla poslední z dědiců, kdo přišel, nebo skoro poslední, zas tak často je nevídala, aby ihned poznala toho nebo tamtu. Ale výjimečně by uvítala i jejich společnost. Byť si byla jistá, že ji díky její matce nikdo dvakrát nemusí, asi jen nabubřelý následník vílího rodu by se pokusil proniknout přes klec v podobě stráží, které ji izolovaly od okolního světa. Znuděně si povzdechla a postavila se jako socha ztvárňující dokonalost a dala si záležet, aby na její tváři byl nic neříkající výraz.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 33
Join date : 10. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 12:36 am
Dalo by se považovat za osvěžení, že se mohl podívat mimo Kerat. Ne snad, že by svou zemi neměl rád, ale občas neuškodí vidět něco jiného než hory všude kolem, ale reprezentace jeho rodu a země hlavně představovala tu veselejší z jeho povinností. Ač se tedy musel prezentovat tak, jak se od následníka království temnoty a stínů čekalo. Nedalo by se říct, že by mu to snad nevyhovovalo. Spíše naopak. Dělat si ze svého okolí a urážet je bez toho, aby tušili, jestli to myslí vážně nebo ne, bylo zábavné. Ovšem už méně zábavná byla skutečnost, že musel obdarovat něco tak nečistého, jako byla polovíla. Technicky vzato to stejné stvoření, jaké mu teď hnilo ve vězení. Nebo ještě přežívalo? Netušil, delší dobu tam svou nejnovější návštěvnici nebyl navštívit, jelikož jeho pozornost vyžadovala Aliathe a její výcvik, aby se mohla beze strachu pohybovat po jeho dvoře. Nehledě na to, že jeho otec si z nějakého pomatení smyslů vyžádal na jejich dvůr Torryna a ta víla nebyla schopná sklapnout. Kdyby alespoň zpívala, jenže ona neustále něco mlela a jemu to dost lezlo na nervy. Vlastně vyjížďka do Fiplinu nezněla nijak zle, až na to, že ta Torrynka ho doprovázela a stejně tak Aliathe, ač ani jedna nebyla v Keratu narozená.
Už při jeho vstupu do sálu muselo být všem jasné, o koho jde. Nejen že nechal unikat kapku své moci, ale také jeho oděv nenechával nikoho na pochybách, že se jedná o dědice Keratu. Jeho maska sice byla stříbrná, ale šlo spíše o kontrast s jeho oblečením. Na rozdíl od většiny dědiců on si žádné garde v podobě vojáků nepřivedl, tedy rozhodně ne pro něj. Sankoriové v jejich lidské podobě spíše kroužili kolem jeho doprovodu a zbytku družiny z jeho dvora. On sám s truhlicí vykládanou rubíny se vydal ke trůnu, kde seděla princezna společně se svým otcem a lehce se uklonil. Následovalo klasické poblahopřání k jejím dvacátým šestým narozeninám, což mu oproti věku jeho samotného přišlo nanejvýš směšné. Ovšem předal dar, prohodil i pár slov s vladařem. S princeznou ani tolik ne, jelikož se neslušelo tahat její zodpovědnost v armádě na podobné oslavy. Tedy alespoň tady ne. On se o svých narozeninách klidně bavil o mučení ve svém vězení. Možná to bylo spíš tím, že své stárnutí nebral tak velkolepě jako lidé, ač Haida sama jím byla jen napůl.
Jakmile si odbyl tuhle povinnost, rozhlédl se po sále, aby se zabavil nějak jinak. Po společnosti nikoho ze svého dvora zrovna netoužil, s nimi si mohl promluvit i v Keratu. S Aliathe stejně strávil teď spoustu času a s tou zpěvankou nechtěl strávit o moc víc než musel. Naštěstí mu do oka padla dědička Cyry, i když by jí asi měl brát spíše jako dceru královny víl. Ovšem i ona sama jí raději držela mimo společenské akce, čehož si nešlo moc nevšimnout. I když měla kolem sebe rozestavěné stráže, které nejspíš měli dohlížet nejen na její bezpečnost, zastavil se kousek od nich a změřil si je pohledem. Pak se bez jakéhokoli zaváhání rozešel přímo k princezně. Doslova mohl cítit, jak se všichni strážní napjali a nabrali na obezřetnosti, což jen znamenalo, že se jim moc nepozdávalo, aby on jako keratský dědic kroužil kolem jejich svěřenkyně. No, měli smůlu. Nudil se a víla před ním zřejmě také. "Zdravím, Vaše Výsosti. Neměla byste spíš tančit mezi ostatními, nebo zapřádat důležité diplomatické hovory než postávat v koutě?" Zeptá se a lehce vyklene jedno obočí, aby tím podpořil svojí otázku.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 01. 06. 18
Age : 96
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 1:12 am
Nemohla si nevšimnout příchodu Camiela Silviuse, dědice Keratu, jelikož si neodpustil lehce dramatický příchod s malou ukázkou své moci. Její vlastní část keratské temnoty, jež zdědila po dávném předku měla tendenci natahovat k té jeho malé úponky, ale naštěstí tomu zabránila, než to mohl zareagovat. Snad... Nikdo o této její moci neví. Ani její matka. Sama se jí naučila potlačovat a když to bylo nutné trochu ji upustila, aby ji neovládla. Děsila se jí, občas měla pocit, že k ní temnota hovoří a našeptává jí zlé věci. Nabádá ji, aby byla špatná. Nechtěla si ani představit, co by se mohlo stát, kdyby ji ta moc ovládla. Každopádně jí přitáhla otěže a zvedla svůj duchovní štít, za který zavřela jak temnotu, tak myšlenky, které nutně nepotřebovala sdílet s keratským dvorem.
Ale nakonec nebyla zklamaná, že Camiel přišel. Byl jediný, kdo se obtěžoval s ní promluvit a vůbec za ní přijít. Za to mu věnovala malý, lehce nervózní úsměv. Nevěděla, co od něj má očekávat, přeci jen byla oproti němu ještě dítě a neuměla v tom tolik chodit, ale snažila se alespoň odpovědět na jeho slova, i když to bylo těžší. Narozdíl od blahopřání Haidě, tohle neměla natrénované. "Tančit mohu jen s těží, jak určitě chápete." Ukázala na svoji stráž, která byla napjatá jak struna díky jeho přítomnosti a pokračovala dále. "A co se doplomacie týče... Nepřišla jsem sem řešit dvorské záležitosti... Spíše-spíše tu jsem, aby pouze blahopřála, když už mě pozvali a není vyloženě slušné ihned odejít." Zamotala se do svých slov a nebyla si jistá, co to vlastně vyplodila, ale v hlavě to měla objasněné celkem dobře. Nemusela řešit diplomatické rozhovory, protože by jí to Vílí královna stejně neschválila. "A co vy, Camiely? Nezdá se, že byste se zrovna bavil... Snažíte se mne snad vtáhnout do diplomatického hovoru? Nebo máte jiný důvod mluvit se mnou?" Tváře lehce znachověly, protože si připadala trochu přidrzle, ale neuhnula pohledem, když čekala na jeho odpověď. Přeci jen ji přes ním i jeho rodem vždycky varovali a ona si nechtěla nechat ujít žádný detail, kdyby bylo něco v nepořádku. Avšak byla zvědavá, pořád jako malá... Chtěla vědět, jestli je všechno, co se povídá pravda a zda-li se v chladném a bezcitném monstu, jak ho matka popisuje, neskrývá něco víc. A také v neposlední řadě skrytě doufala, že se dozví něco o magii temnoty, kterou bez toho, aby chtěla, nejspíš vládla.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 33
Join date : 10. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 1:31 am
Upřímně ho bavilo to, jak se její strážci cítili nesví a nejspíš se také snažili o to uzavřít své mysli, aby se do nich nedostal. Momentálně o to ale neměl nejmenší zájem. Princezna mu momentálně jako předmět zájmu stačila. "Jsem si jistý, že kdybyste projevila trochu touhy tančit, tak by Vás některý z Vašich strážců jistě na parket vzal." Upozorní jí a pousměje se. Teoreticky by jí mohl vyzvat i kdokoli z mužů, kteří tu byli, jenže ti nejspíše neměli dostatek odvahy nebo ega, aby prošli kolem jejích strážců a vyzvali ji k tanci. Nebo jí mohl vyzvat k tanci on, ale na to bylo času dost. "Nepřišla jste sem kvůli nim, nebo nejste dle Vaší matky způsobilá podobné věci řešit a zaplétat se do nich?" Zeptá se a lehce pozvedne obočí. Některé věci není těžké si dovodit bez nakouknutí do hlavy. Královna jí nechce na některých společenských akcích, neúčastní se jednání, kam Camiela otec posílá raději než aby tam šel sám, neviděl jí snad nikde, kde bylo diplomaticky důležité, aby tam byl zástupce království. Královna se očividně o diplomatickou výchovu své dcery moc nestarala. A k tomu ještě její neobratnost při mluvení. Ne, tahle dívka očividně rozená diplomatka nebyla. "Takže tu jste jen jako loutka Vaší matky, když zrovna nemůže upustit od vladařských záležitostí?" Zeptá se a lehce se ušklíbne. Koutkem oka zaznamená, jak po něm někteří strážci šlehli pohledem, aby ho varovali, že by si z princezny neměl utahovat. Na rozdíl od nich on neměl problém říct zjevnou pravdu.
"Panáčkovat před někým, kdo je z části víla a z části člověk, ať je jakkoli důležitý, mi nepřijde jako uspokojivě strávený čas, ovšem občas je nutné udělat i něco, co je nepříjemné." Odvětí a lehce pozvedne obočí. "Jistě by byl diplomatický rozhovor s Vámi více osvěžující než s Vaší královskou matkou, ale jaké Vy máte vlastně slovo v diplomatických záležitostech své země? Od toho se dost odvíjí to, zda by se moje snaha o diplomatický rozhovor vůbec potkala s úspěchem." Pronese a lehce pokrčí rameny. Jelikož princezna diplomatka není, tak asi její slovo v zahraniční politice její země nebude mít moc velké slovo. "Tudíž můj důvod rozhovoru s Vámi může být jen ten, že se potřebuji nějak zabavit a Vaše společnost se zdála dobrým osvěžením pro někoho, kdo většinu života strávil obklopený dosti nehezkými věcmi, nemyslíte?" Pronese a lehce pozvedne obočí, přičemž se mu koutky úst zkroutí do téměř kočičího úsměvu.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 01. 06. 18
Age : 96
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 2:23 am
Nedokázala si odpustit protočení očí při jeho až hloupých slovech v rámci posuzování jí k tanci. Rozhodně nechtěla pokoušet štěstí a zkusit tanec s některým ze svým Dragoniských strážců, byť byli pod kouzlem, které zakrývalo jejich skutečný vzhled. "Tak to nejspíše nemám vyloženě touhu tančit. I to se stává." Ledabyle pokrčí rameny a dál mu věnuje pohled, byť se začínal trefovat trochu do černého, ale ne zas tolik. Ale odpověď na tuhle otázku měla na jazyku hned a vypravila ji ze sebe pevný hlasem, který skor jako by patřil někomu jinému. "Nepřišla jsem kvůli nim a celé ty pletichy klidně matce přenechám, konec konců je v tom dosti zběhlá." Mluvila skoro bez výrazu ve tváři. Nebyla totiž ani naštvaná ani rozhozená. Byla si vědoma, že není správný příklad dědičky nějaké země a ani jím být něchtěla. Nestála o to a neměla potřebu se do toho věcného koloběhu intrik a samých lží zapojovat. Proto ji nenaštvala ani jeho další poznámka. "Nejspíše. Dnes jsem symbol, co má všem připomenout, že Cyra vládne Vílí říši a kdyby tu dnes bylo její veličenstvo, nejspíše by vám mile rádo vysvětlilo, že byste se podle toho měl chovat. Tudíž buďme všichni rádi, že je tady loutka a ne ona." Znechuceně zkřiví rty, když samu sebe nazve tím slovem, ale nijak zvlášť tomu nevěnuje váhu. Namísto toho pokyne strážcům, aby se vrátili do pozoru a přestali na něj vrhat naštvané pohledy za pravdu. "Neodsuzuji poloviční víly. Ale... Rozhodně nikomu nepanáčkuji." Odvětví tentokrát možná malinko dotčeně, protože se z ní snažil udělat většího šaška, než měla její matka v plánu. Proto pozvedne hrdě hlavu při jeho další lehce urážlivé řeči, i když je to spíše jen pokus vypadat sebejistě a věrohodně. "Mám takové slovo, jaké mít chci." Odbude ho a naslouchá dalším věcem, co povídá.Vlastně bylo ve výsledku jedno, jestli si o ní myslí, že je taková nebo maková, ale jeho úsměv, když domluvil, ten ji znervózňoval. "Pokud si rád hrajete s loutkami vílích královen, určitě to bude to pravé." Znuděně si prohlížela nehty a přitom pátrá v hlavě po něčem, co by mohla resitejen tak. Nakonec však marně, takže učinila jednoduchý krok. "Běžte najít Reye, bez něj se nevracejte. Děkuji." Propustí svoji gardu a otočí se zpět na Camiela, tentokrát s lehkými jiskřičkami, co nevěstí noc dobrého v očích. "Co kdybychom změnili téma na něco záživnějšího?" Pozvedne obočí a vrhne na něj lehce prohnaný úsměv - špatně nacvičený nutno dodat- a doufá, že ji hned neprohlédne.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 01. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 11:07 am
Jaké asi bylo její překvapení, když zjistila, že je na oslavu narozenin princezny Haidy též zvána. I když vzhledem k tomu na jaké postavení se víceméně přes noc dostala to zas tak překvapivé být nemusí. Samozřejmě od té doby její neoblíbenější téma na tlachání byla právě nadcházející událost. Z jejích úst jste mohli slyšet přívaly slov právě na toto téma. Co si vzít na sebe? A jaké to tam asi bude? Kdo všechno se zúčastní? Určitě mnohým vílám ode dvora její věčně mluvící pusa lezla krkem. Ne, že by si to neuvědomila. Možná se v tom právě naopak vyžívala.
Do Fiplinu nakonec cestovala s dědicem Keratu Camielem, který zářil nadšením z její přítomnosti, jako ostatně vždy. Je radost vidět jak někdo s nadšením poslouchá její věčné průpovídky. A ještě s Aliathe. Takovou zaprdlou vílou, která též jako ona z Keratu vlastně ani nepochází. Takové úsměvné, že dědice doprovází parta víl. To ji přivedlo k myšlence, proč vlastně tolik toužili po Torrynovi, když mu zakáží zpívat. Celkem to bělovlasé víle nedává smysl. Už však dorazili na místo a ona se vydá za Camielem do sálu v šatech , jejichž sukně jemně reaguje na každý její pohyb. Okamžitě se vydá na obhlídku sálu a ostatní nechá za sebou. Narovná si masku, jejíchž stuhy v odstínu šatů jsou šikovně zakomponované v účesu. Rozhlédne se a pak už se její drobná postava, kterou při její výšce převyšuje snad každý v sále ztratí v davu. Tedy jak se ztratit dá, když máte věčně za zády dva strážce, že.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 2
Join date : 02. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 12:07 pm
Bylo milé, že jsem mohla konečně vyrazit mimo Cyru, ale v tomto momentě, kdy jsem vstupovala do velkého sálu, mnou otřásala nepříjemná nervozita. Přeci jen, má matka mi příliš nedovolovala zúčastnit se jakékoliv významnější akce a přeci, jsem se právě nacházela na oslavě narozenin princezny Haidy. Byla za to nesmírně ráda a zároveň si užila dlouhé trýznění matky, která trvala na tom, aby Cyru co nejlépe prezentovala. Musela vypadat skvěle do nejmenšího puntíčku!
V modrobílých šatech, které akorát potvrzovali mé postavení ve společnosti jsem se porozhlédla kolem sebe, nečekala bych, že tu někde zahlédnu někoho známého, neboť těch bylo po skromnou. Avšak, zde se nacházelo tolik nových osob, z nichž někteří mohli stát za to, prohodit s nimi pár slov.
Ačkoliv jsem na sobě měla honosné šaty a masku, nepochybovala jsem, že by mě i mimo zdi a bez masky někdo nepoznal. Vlasy, které upoutávaly pozornost svou světle modrou, až bílou barvou byly příčinou toho všeho. Mohla jsem se obléknout do čehokoliv, zamaskovat se jakkoliv, ale vlasy mě vždy prozradí. Nicméně, aby se alespoň trošku uvolnila našla si místo mírně stranou od všech okolo, abych jen tak nemohla zaujmout pozornost. Třeba se mi poštěstí projít celým bálem bez povšimnutí, o čemž se dalo jen pochybovat vzhledem k narůstajícímu počtu lidí, kteří vstupovali do sálu. Jedinou výhodou byl fakt, že jsem tu byla sama a matka s bratrem zůstali doma, v nedohlednu a ne doslechu. Ta největší výhoda celého bálu bylo právě ono vědomí, že budou nepřítomni.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 06. 05. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 12:50 pm
Samozřejmě, že ho královna nemohla nechat v klidu v Cyře ani jeho průpovídky o tom, že je na tohle všechno už starý jí neobměkčily. Jak by taky ano, když se většinu času choval jako nevyspělý puberťák. Byl tedy společně se šesti svými podřízenými vyslán jako strážce princezny Tamaly. To mu až tak nevadilo. Jen dobře, že nemusel jet někam s královnou, která si nenechala ujít jedinou příležitost k tomu, aby mu připomněla, že chodit po paláci polonahý se opravdu nehodí k pozici kapitána královské stráže. Bohužel s tím nemohla nic moc udělat. Nikoho lepšího k mání na tuto pozici neměla a moc dobře to věděla, takže její stížnosti byli to jediné, na co se vždy zmohla.
Ze začátku sice chtěl královnu a vlastně i Tam pozlobit tím, že by na tu velkolepou oslavu šel bez košile s odhalenou hrudí, ale nakonec udělal kompromis, vzal si kožené kalhoty a kabátec s odhalenou hrudí. S maskou se neobtěžoval, přece jen tu nebyl v roli hosta jako takového, ale spíše osobního strážce princezny. Ne, nebyl zrovna typ, co by se pohyboval na podobných oslavách v roli hostů, ač teď hostem nebyl, přišlo mu zbytečné, aby v plné zbroji stál v kroužku kolem Tamaly, která by se spíš měla bavit, alespoň jednou, když nebyla nikde kolem její matka, která by jí nejraději strčila do krku pravítko, aby její jediná dcerka stála hrdě a rovně za každých okolností.
Když se procházel sálem, došlo k němu šest strážců, kteří mu vzkazovali, že ho k sobě Tam volá. Rey se zmohl akorát tak na pozdvižené obočí, pak zlatavým pohledem, protože zbystřil svůj zrak, aby svou chráněnku našel rychleji, našel světlovlásku u stěny, jak se baví s tmavovlasým mladíkem. Neměl problém v něm poznat dědice Keratu. Znal ho, sice ne dobře, ale znal. Kdo taky ne. “Pochybuju, že mě chce vidět. Rozptylte se po sále a nechte princeznu se trochu bavit. Ten temný princ jí jen stěží něco provede takhle všem na očích.“ Pronese a mávne rukou. "Ne, nezajímají mě rozkazy královny, pokud vím, tak jste tu všichni pod mým velením. Odchod." Pronese v okamžiku, kdy si všimne, že jeden z vojáků by rád něco namítl. Ne, opravdu není potřeba, aby kolem princezny stáli jak hladoví vlci a odrazovali veškerou společnost a vlastně i zábavu, kterou by si mohla užít. Jen ať okusí trochu života mimo zdi svého paláce.
S tím se rozejde po sále a všimne si drobné dívčiny s dvěma strážci za zády. Nedá mu moc práce přesměrovat magii do nosu a zesílit si čich, což mu jen pomůže rozeznat, co jsou vlastně zač. "Torryn s dvěma Sankorii za ocasem se ve Fiplinu moc často nevidí. Zdravím." Pronese směrem k bělovlasé dívce a věnuje jí menší úsměv. Jistě, uměl se chovat i vybraně, přece jen tu reprezentoval Cyru. To, že poškádlil Tamu tím, že se neobtěžoval s přehnaně honosným oděvem a její matka mu to nejspíš vyčte, mu pro dnešek stačilo.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 33
Join date : 10. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 12:51 pm
Pousměje se a změří si jí pohledem. Jistě, každý nemusí mít náladu tančit, jenže na podobných slavnostech se to od hostů čeká. Tedy alespoň od těch, co nejsou na parketu úplně marní. To by nemusel být princeznin případ, přeci jen musela získat nějaké lekce tance. Bez toho by jí asi matka nenechala chodit už nikam. “Jistě, ale jednou budete vy vládkyní Cyry a k těm pletichám se dostanete, ať chcete nebo ne. Pochybuji, že byste byla schopná přenechat vládu Vašemu budoucímu manželovi.“ Odvětí a lehce pokrčí rameny. On sám si tedy nedokáže představit, že by svou zemi předal do rukou někomu jinému. I když těžko říct, co se stane. “Prozatím Cyra vládne Vílí říši, to se může během roku změnit, že?“ Pronese a usměje se. Jak tradice velí, tak v den dvoustých padesátých narozenin nejstaršího z dědiců všech vílích říší se uskuteční souboj o nadvládu nad říšemi. Nejstarším dědicem byl Camiel a jemu už k požadovanému věku zbývaly měsíce. “Jsem si jistý, že Vy jako dobrá duše neodsuzujete nikoho, což Vám ve výsledku může uškodit.“ Poznamená jen a usměje se. Ohledně toho panáčkování se nevyjadřuje, přece jen tu teď všichni panáčkují. Víly před lidmi. Zajímalo by ho, co by na to řekli jejich předci. Nejspíš by z toho dvakrát nadšení nebyli. “A Vy přece žádné slovo nechcete, že?“ Pozvedne obočí a na tváří se mu objeví lehce posměšný úšklebek. Kdyby měla nějaké slovo, tak by byla víc vidět a nebyla v pozadí jako dcera, za kterou se její matka stydí a raději ji schovává. “Rád si hraju, tím bych tu větu asi ukončil. Každý se musí přeci nějak zabavit.“ Odvětí a tajemně se usměje, pak se jen podívá za strážci, které princezna pošle pryč někoho najít. Upřímně je mu jedno koho a proč. “A co záživnějšího máte na mysli, Tamalo?“ Zeptá se s lehce pozvedlým obočím a sleduje princeznu i s těmi jiskřičkami v očích a prohnaným úsměvem, který k její tváři ani povaze, jak jí zná, moc nejde.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 01. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 1:12 pm
Nemůže říct, že by se ony stráže nesnažila setřást. Samozřejmě, že ano. Drobná postava, hbitost s tím spojená a fakt, že se mezi ostatními výškově ztrácí by měly bát dostatečné faktory, aby se jí to podařilo. Jenže ten páreček nechtěné společnosti je zřejmě opravdu odhodlán splnit to co Camiel chtěl, protože když si myslí, že je má konečně z krku, tak se jí z čista jasna objeví za zády. Dá se říci, že ta malinká postava spolu s bílými vlasy jsou zároveň i nevýhoda, protože co si stihla všimnout, tak je tu taková zřejmě jediná.
Zrovna si láme hlavu s tím, co by ještě mohla zkusit, když k ní dolehne mužský hlas, který zřejmě mluví k ním. Stočí pohled tím směrem a spatří muže s menším úsměvem na tváři. Drobnými kroky se k němu vydá a na tváři se jí usadí veselý úsměv. Průzračně modré oči se podívají výš a ještě výš až do tváře její nové společnosti. "Též zdravím." odvětí kultivovaně. "To víte, jeden si řekne, že se trochu pobaví a vyrazí na oslavu, když už se mu dostalo takové cti, že dostal pozvánku. Jenže ne, on nemůže mít klid, musí dostat dva hlídací psy." vystřelí z ní pak jedním dechem. "A že to není obvyklé? Ovšem, že ne. To máte pravdu. Ono by se to ani nemuselo stát, kdyby některé bytosti prostě nepotřebovaly mít všechno na co si vzpomenou. Takhle si jednoho dne spokojeně lítáte a pak vám je oznámeno, že musíte tam a tam a nikoho nezajímá, jestli vlastně chcete." přijde další salva slov. "Znáte ten pocit?" nastane asi vteřinová pauza než nabere dech, kdy má dotyčný snad šanci nějak zareagovat a ve které si ona sama uvědomí oděv onoho muže. "Osobité," neodpustí si poznámku s pohledem na jeho hrudi než hodí lehce otrávený pohled na svou nechtěnou stráž. "Nevíte jak se jich zbavit?"
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 06. 05. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 1:25 pm
Skoro se rozesměje, když na něj dívka začne chrlit vodopád slov, ovšem udrží se. Pár Torrynů už za svůj život potkal a všichni měli vždy jedno společné. Byli neuvěřitelně ukecaní a otevření. Jeden si musel opravdu vyčíhat chvilku, aby mohl na jejich slova zareagovat. Většinou na to vystačilo to, když se potřebovali nadechnout. "Jsem si jistý, že jim to není o nic víc po chuti než Vám, madam, ale takový už je úděl nás hlídacích psů. Ten pocit dalo by se říct, že znám. Taktéž jsem byl převelen téměř ze dne na den na jiné místo a ne pouze jednou." Pronese v meziobdobí, kdy se dívka nadechuje a následně čeká na další příval slov, který se ale nedostaví. Usměje se na její jednoduchou poznámku k jeho oděvu. Jistě, bylo to osobité, protože se rozhodně nepotřeboval začlenit mezi všechny ty víly, co tu byli. Ne, že by snad cítil vůči nim nějakou nechuť nebo něco podobného, jen tu potřebu zkrátka neměl. Už odmalička vyčníval, tak proč mít najednou potřebu splynou s davem, když to nebylo nutné pro přežití. Podívá se z drobné víly na její strážce a zpátky. "Pochybuji o tom, že by poslouchali někoho, jako jsem já. O jejich druhu je dobře známo, že poslouchají vždy jen jednu osobu, v současnosti vlastně dvě, ač pochybuji, že by vladaře Keratu jeho osobní stráž vídala moc často. Takže dokud se milý Camiel neuvolí jim dát volno ve vašem sledování a dohlížení na Vás, tak s tím asi nic neuděláte." Pronese a ušklíbne se. Na Kerat měl vlastní názor, zejména na jejich malou soukromou armádu. Ve fiplinské armádě člověk viděl Sankorie jen málo kdy, ale v Keratu jich bylo hned několik stovek vždy připravených k boji. Kdyby tuhle posilu poslal Kerat do armády, měli by vůči čarodějkám větší šanci. "Ale možná by se mohli uvolit dát Vám trochu více životního prostoru a dohlížet na Vás z větší dálky, ne?" Nadhodí a zadívá se na strážce, kteří mu oba pohled opětují. Reyovi probliknou zlatě oči, ale ani to dvojici nijak nerozhodí, nakonec ale lehce přikývnou. Zřejmě jim jejich pán nedal vzdálenostní pokyny.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 01. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 1:47 pm
Se zájmem k něme zvednu hlavu. "Vy jste také hlídací pes?" optá se. Že by ji zalil nějaký stud? Ovšem, že ne. "To je hezké. Jako já proti vám nic nemám. Sama bych se určitě ubránit nedokázala, ale vy zřejmě necháváte dostatek prostoru a soukromí tomu, koho máte hlídat. To je velmi ohleduplné." zareaguje okamžitě a když se rozpovídá i on, tak si po pár jeho slovech zkousne ret a začne se houpat na špičkách, aby ho alespoň nechala domluvit, i když má toho opravdu mnoho na jazyku, co by ráda sdělila. Přikročí a ještě krůček blíž a trochu ztiší hlas. "Já jsem si beztak jistá, že mi to drahý princ udělal naschvál. Vždycky, když ho potkám, tak se zdá takový zamlklý a já nemám ráda ticho. To je snad pochopitelné, ticho není příjemné. No tak se ho snažím vyplnit. Je to pohodlnější. Ale on pořád mlčí a mlčí nebo pronese jen pár slov tak mluvím o to víc, když nemá chuť spolupracovat." následuje kratičké nadechnutí. "Víte, abych zaplnila to nepříjemné ticho. Dokonce bych i řekla, že se mě občas snaží vyhnout. Ale nevidím důvod. Přeci je milé, když někdo vyplní to ticho, které ho obklopuje. Ticho je dobré leda v případě," další krátký nádech, "že chcete přemýšlet. Ale to mi nepovídejte, že by tak často přemýšlel. To by se mu za chvíli muselo kouřit z hlavy." Krátké odmlčení a doplnění kyslíku. Už se nadechuje k další salvě, ale to ji zaujmou jeho oči. Bylo to jen kratičké problesknutí, ale o to více zajímavější. Zvědavě se otočím na stráže, které se opravdu vzdálí. "Jéé, vy jste hodný. Moc děkuji. za to vám třeba někdy zazpívám, ale až někdy. Tady prý nemůžu. To nepochopíte. A ukažte." postaví se na špičky ve snaze se alespoň trochu vyrovnat jeho výšce a zadívá se do očí, které teď už však mají lidskou barvu. "No vidíte, vám to je k něčemu užitečné. Já bych v tuhle chvíli mohla maximálně rozbalit křídla. Ta tedy nejsou zlatá, nýbrž stříbrná." na chvíli se zarazí a úsměv se mírně rozšíří. "No jo, myslíte, že bych jim mohla případně uletět?"
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 06. 05. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 2:10 pm
Uchechtne se, když se to tak vezme, tak popsat ho jako hlídacího psa je vlastně urážka, draci měli ke psům hodně daleko, ale on to takhle nikdy moc nebral, navíc stejně byl velitelem a ne jen strážným, což mu právě dávalo tu volnost odtrhnout se od svojí svěřenkyně. "Mám dojem, že princezna se o sebe zvládne postarat sama, navíc tady by žádné velké nebezpečí hrozit nemělo." Pronese a pokrčí rameny. Opravdu nečeká, že by se najednou zpoza rohu zjevili nějací nájemní vrahové nebo někdo takový. Navíc v takovém případě by tu bylo spoustu strážných, kteří by se starali o bezpečnost všech hostů a on by se v klidu mohl ujistit o tom, že princezna je v bezpečí. To už ale spustí Torrynka další salvu slova stěžuje si na svého nového pána. Očividně tam není spokojená, ale kdo by taky v Keratu mohl být, když původně žil v prosluněném Illivenasu. Párkrát měl možnost navštívit obě ty země a musel říct, že v Illivenasu panovala optimističtější nálada než v hornatém Keratu. "Těžko říct, co se Vašemu princi honí hlavou. pro většinu z nás je stejnou záhadou jako celý Kerat a jeho zákoutí." Pronese a lehce pokrčí rameny. Navíc se ani nikdy nesnažil proniknout do mysli následníkovi Keratu, protože to neměl zapotřebí, navíc by se jistě ve všech jeho intrikách a bůh ví čem dalším ztratil. To ovšem platilo asi o všech následnících. Výjimkou byla Tamala, která si na podobné pletichy a intriky nikdy moc nepotrpěla, jenže to byl právě důvod, proč byla své matce k vzteku. "Není zač, sice jste se jich asi nezbavila nadobro, ale alespoň bude mít víc prostoru." Pronese a usměje se na ní. "Užitečné? Jen jsme trochu poodkryl svoje maskovací kouzlo. Sankoriové se mého druhu nebojí, což není divu, pokud se dívají sami na sebe do zrcadla, tak už je toho moc nevyděsí." Poznamená a uchechtne se. On sám nebyl děsivý, možná byl mohutný a podobný drakovi, ale pořád byl oproti Sankoriům jako něco, co se vám objeví ve veselém snu. Sankoriové byli spíš z nočních můr než čehokoli jiného. "Být Vámi tak to nezkouším, nemuselo by to dopadnout dobře." Upozorní jí a lehce zavrtí hlavou. Sice netuší, co by se dělo pak, ale nějaké následky by to pro ní nejspíš mělo.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 01. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 2:30 pm
Nakloní hlavu ke straně a možná se i na chvíli zamyslí. "Jsem tam teprve krátce. Těžko říct, ale není to zas tak moc špatné. Minimálně hory poskytují spoustu prostoru k létání a lehko se tam skrýt. Je to obrovská změna." odvětí. Avšak prozatím nic hezčího o této zemi říct nemůže. Celé je to takové, proti peří dá se říct. Přes jeho další slova mu věnuji vděčný úsměv. "Pořád je to lepší než nic. Já poodkrýt maskovací kouzlo, tak se nic nestane. Na tom jsem příliš křehká bytost." pronese naprosto zřejmou věc. Torrynové nejsou bytosti, které by zrovna vzbuzovali respekt nebo dokonce nějaké obavy. To opravdu ne. "Dá se říct, že jsme spíše na okrasu," pronese nahlas svou myšlenku a začne očima pátrat mezi mnohými hosty. "Nezdržuji Vás snad od povinností? To bych opravdu nerada. Jen je milé narazit na někoho, kdo je tolerantní k tomu, jací jsme a kdo to nepovažuje spíše za obtíž. Víte jak," stočí k němu opět svůj pohled. "Takové to, bylo by lepší kdybys radši mlčela, když zrovna nebudeš zpívat." udělá rukama ve vzduchu jakési gesto. Tiše se začne smát. "Máte pravdu. Si mě představte v našich přirozených podobách vedle sebe. Nevím, co je napadlo mě k nim poslat." zavrtím pobaveně hlavou. Alespoň má to štěstí, že ji mají chránit a ne zlikvidovat. Div se neplácne v následující chvíli do čela. "Vidíte, pořád jen mluvím a ani jsem se vám nepředstavila." uvědomí si náhle. "Ettelwen Careven," představí se, aby to urychleně napravila a vykouzlí ladným pohybem menší purklátko. "A vy jste? Pokud Vám to nebude vadit. Zase Vás nebudu samozřejmě nutit. Jste na mě milý a to rozhodně umím ocenit." vyhrkne trochu překotně a upře na něj své oči v očekávání odpovědi. Pro tentokrát, překvapivě, potichu.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 06. 05. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 4:07 pm
On sám létat neumí, takže jen těžko posoudí, v jaké zemi je více prostoru k létání. Jelikož mu dělá občas problém i jízda na koni, nemyslí si, že by někdy zkoušel létání. Navíc by ho asi musel vzít nějaký Illyrijec, který by musel mít nějakou fyzičku. S jeho váhou by to asi nebyla úplně legrace někam doletět. Ne všechny bytosti musí nutně vypadat děsivě nebo vyvolávat v druhých obavy. Je potřeba to nějak vyvážit." Odvětí a pousměje se. "Kdyby měl někdy Torryn s někým bojovat, znamenalo by to, že selhali všichni ostatní. Navíc musí být jednodušší být na okrasu než neustále dohlížet na bezpečí někoho dalšího." Poznamená ještě a ušklíbne se. Není to tak, že by mu jeho práce vadila, ale většina Dragonisů působila v armádě, což znamenalo, že měli mnohem blíže k boji, ke kterému byli také všichni do jednoho vycvičeni. Stejně jako Rey. Jenže u Dragonisů to nebylo tak hluboce zakořeněno, ale zkusili by jako stráže použít Vespery a brzy by tu měli bandu naštvaných nižších víl, které by toužili po jakémkoli boji. Ti to v tomhle asi měli jednodušší. Nikdo si moc netroufl je odvolat na hlídání paláců. "Ne, jsem si jistý, že moji podřízení zastávají svojí práci dobře. Také proto jsme je trénoval." Odvětí a věnuje jí pobavený úsměv. Kdyby někdo z jeho mužů selhal, vypadalo by to jako jeho selhání, protože on je sám vycvičil a věděl nakolik jsou schopní. "Nic se nestalo. Rád Vás poznávám, slečno. Reyner Dorric." Představí s ejí na oplátku a mírně se ukloní, ale opravdu jen mírně. Lekce etikety sice nikdy neměl, ale při pobytu na dvoře královny něco pochytíte ať chcete, nebo ne.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 1
Join date : 02. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 4:27 pm
Pozvanie od princeznej mu práve prišlo vhod. Aspoň mal možnosť na menšiu chvíľu sa nevenovať vyslankyni z Keratu. Čo mohol ale spraviť, bolo jeho povinnosťou sa starať o každého, čo navštívi ich a zároveň ponúkať svoju očarujúcu spoločnosť. Ale to by nebol on, skôr sa zdržial o samote, ale aj tak sa venoval svojím povinnostiam. Aj keď občas bolo zaujímavé ako tá vyslankyňa hovorila. Aj keď svojim spôsobom ho dokázala štvať, ale pozvanie znamenalo, že aj ona tam pôjde, čo bude naozaj parádny pre neho prínos. To znamenalo, že musel aj cestovať s ňou, ale dokázal to perfektne uhrať, aby mohol vyraziť skôr, aj keď to znamenalo ďalšie reči o niekoho.
Svoj odev si vybral schválne, aj keď musel dodržiavať to, kým bol preto dokázal zapôsobiť aj tým, čo mal práve na sebe. Čierne oblečenie so striebornými vzormi a strieborna maska všetko dopĺňala. Spolu s vlasmi a oceľovo modrými očami dodávala neuveriteľný vzhľad. Ladným krokom sa pohyboval po miestnosti. Najprv sa bol pozdraviť princeznú a predať jej dar k jej narodeninám. Na polovičnú vílu vyzerala dobre, aj keď on sám sa tým kto vie ako nezaoberal. Potom čo si splnil svoju hlavnú povinnosť, skúmal pohľadom kto by stál o rozhovor. Zatiaľ si nevšimol vyslankyňu, preto bol rád, že má ešte čas.
V kúte miestnosti si všimol Illyrijku, čo ho skôr prekvapilo. Videl tam málo Illyrijcov, čo sa tu pohybovali, ale toto bolo veľké prekvapenie aj pre neho. Vybral sa teda k nej, aj keď tam videl následníka Keratu aj Cyry, ale tí pre neho neboli kto vie ako zaujímavý. Nakoniec k nej dôjde a oprie sa o stenu. "Prečo tak osamote?" Spýta sa, aj keď zaujímanie sa o to moc nemá. "To tu nie je nik s kým by ste sa rozprávala?" Sledoval hlavne, či neuvidí niekde tú vyslankyňu, vážne teraz by ju moc nerad videl.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 01. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 4:36 pm
Oči získají na pár chvil lehce vzdálený pohled, jak se vypořádává v myšlenkách s jeho slovy. Má pravdu, to zajisté. Avšak být na okrasu a nebýt téměř schopný zajistit své vlastní bezpečí? To už dokáže být trochu frustrující. To je také jeden z důvodů, proč upřednostňuje pobyt venku nebo alespoň v rozlehlých prostorách. Kvůli případné možností uniku za pomocí křídel. Ano, v tomto je zbabělec. Sice má jisté magické nadání narozdíl od jiných jejího druhu a sama ví, že svou magii prozatím není schopna plně ovládat a občas se stávají, no nehody. Těžko se může spolehnout na něco, co neovládá. Takové myšlenky si však nechá pro jistotu pro sebe a radši se chytí jeho slov. A to doslova. "Takže chcete říct, že jsme nejkřehčí bytosti ze všech a nejvíce okrasoschopní?" pronese s poťouchlým úsměvem a začne trošku přešlapávat na místě. Přeci jenom má trochu víc energie než by bylo záhodno. Široce se usměji. "V tom případě se není třeba obávat selhání a já se dál můžu snažit být co nejhezčí okrasa." zvesela se ušklíbne a znovu se zadívá na toho muže, který se jí rozhodl představit. "Já vás také," odpovím zdvořile a udělám krok do strany a zase zpátky. "Myslíte, že bychom se mohli dát trochu do pohybu. Občas mám víc energie, než bych potřebovala." přizná se bez rozpaků a bojuje s nutkáním si poskočit. "Takže vy se staráte o bezpečí samotné princezny. Chmm" pronese s jistým uznáním v hlase. Je ironické, že o bezpečí vyšších víl se starají ty nižší.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 08. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 4:44 pm
Dobře nejprve jsem skutečně jet do Fiplin nechtěla, ale jelikož moje zvědavost jako obvykl byla silnější musím využít příležitosti se zde aspoň trochu pohlednout a hlavně, jako velvyslankyně jsem dnes zde nebyla, ale i přesto jako každý jiný poddaný mohu reprezentovat Kerat. A to nemluvě o tom, že jsem musela napravit pár chyb, kterých jsem se dopustila při setkaní s naším budoucím vladařem.
To však teď nebyl chvíle, abych nad něčím takovým přemýšlela. Dnes by zde měl být i dědic z Evasiru, jedna z možností jak udržovat dobré vztahy mezi zeměmi, *Skutečně bych měla přestat myslet na práci.* pomyslím si, už jen protože už je to asi hodina, když jsem došla do honosného sálu v němž se roznášely hlasy bavících se lidí, když jsem sálem tiše procházela udělala jsem lehké pukrle, když jsem uviděla Camiena a pokorně sklopím pohled, tohle bylo nejmoudřejší, jistě se ke mně donesli zvěsti, co si ten pacholek o mne myslí. Možná moje tvář vypadala v ten okamžik pokojně, však ve skutečnosti jsem uvnitř byla nervózní od chvíle, když jsme zjistila, že je zde Cam. Netuším, proč ve mne mladí dědic probouzel neklid od prvního okamžiku, kdy jsme se prvně potkali, ale rozhodně se mi to nelíbilo. Ale bylo na mě jak chci do budoucnosti skončit.
Když se dostanu z jeho dohledu více méně se vrátím do naprostého nenuceného klidu a rozhlédnu se po sále, skutečně to byla honostná oslava a plná radosti, tohle by se určitě líbilo Alianthe velice moc. Bohužel jsem, nevěděla, jak se jí ten momentálně daří, ale měla jsem v úmyslu ještě dnes večer jít naši vznešenosti se na sestru poptat. Skutečně byla škoda, že její ukušenosti a chovaní nebyli dostačující, aby mohla vidět krásy Evasiru, tak jak jsem si jich já užívala pár dní, když jsem měla chvíli času a nebylo nutno se plně věnovat práci velvyslankyně.
Jako třeba dneska večer. Dnešní atmosféry jsem si zcela užívala, i když jsem také hlavně myslela na pověst Keratu, když jsem sem mířila a mé šaty mluvily sami za sebe Barva možná byla krapet neobvyklá, směr stříbra a mědi, ale jiná než černá. Velký výstřih, který i přesto působil dosti běžně látky od stehen se stávala průsvitnou odhalovala mi nohy, záda a ruce. A maska h lehkých vláken kovu, aby doplovala šaty, taky to j jeden malý klenot mé pokladnice cenností.

Když pohledem chvíli bloudím po sále , pohledem narazím na pár IIlyrijkých křídel, jež patřili, ženě skoro bych jí nepoznala, ale její křídla si nešla zmýlit a tvář i přestože je ukrytá pod maskou také ne, věděla jsem, kdo je zač. Poklidnou chůzí zamířím k ní, cestu si od číšníka vezmu skleničku a vřele se usměji. Jak se však přibližuji, spatřím vedle ní další osobu, ty vlasy bylo jisté, že to je Marius, tohle bylo prvně, kdy ho vidím mimo sídlo a nikoliv jen od pohledu jako léta předtím. Tento rok tomu, však bylo jinak, překvapilo mne, když mi bylo sděleno, že mArius po čas mého pobytu budeme si více méně společností.
„Dobrý večer Generálko, pane.“ Pravím poklidným hlasem a na tváři mi znači jemný úsměv, který byl možná trochu skutečný, ale uvolněnost, kterou jsme dávala na sobě znát byla skutečná. „Vidím, že mne Marius předběhl dělat Vám společnost.“ Kdo by to řekl, že se někdo jako on umí objevit jen tak z ničeho nic.
(https://i.pinimg.com/564x/2d/9a/a6/2d9aa68ce8711bb6904bba04d22d1279.jpg, https://i.pinimg.com/564x/85/52/18/855218abc0038c4a43b9397ac3bf08a2.jpg )
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 18. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 4:56 pm
Dopije sklenku a odloží jí na tác procházejícího číšníka, rovnou jí ale vymění za jinou, která je plná. Jenže to jí z jejího klidného postávání v ústraní vyrušil muž. Jelikož pozorovala sál, tak jí neuniklo, že předtím mluvil s princeznou a předal jí dar, což znamenalo, že to bude jeden z následníků. Kerat mohla vyloučit, stejně tak Illivenas, na Bakirah byl moc starý, takže zbýval Evasir. Možná kdyby se o vládnoucí rody zajímala víc, tak by věděla i jméno, jenže neznala jméno žádného z vílích následníků a proč by také měla? Ona žila ve Fiplinu, už odmalička a sloužila ve fiplinské armádě. S vílami měla tedy pramálo společného. Podívá se na svého nového společníka a lehce pozvedne obočí jedno obočí, zatímco si ho měří pohledem. "Podobné akce nejsou pro někoho jako jsem já úplně oblíbeným místem." Pronese a věnuje mu milý úsměv. "Jak vidíte, tak očividně není. A čemu vděčím za tu poctu, že si se mnou přišel promluvit následník Evasiru?" Zeptá se a upije ze skleničky, zároveň se trochu pootočí, aby k němu stála čelem a ne bokem jako předtím. Křídla jí přitom lekce zašustí. Moc dobře si uvědomuje fakt, že v sále nejsou Illyrijská křídla moc k vidění, takže je nejspíše výjimkou, že se tu někdo jejího druhu ukáže. Neměl byste se spíše zajímat o upevňování diplomatických styků nebo něčeho podobného než mluvit s příslušnicí armády?" Zeptá se ještě a sleduje ho. Jistě, každá víla ze sebe vyzařuje určitou moc. Dědicové jí měli asi nejvíce a z řeči jejich těla se toho dalo hodně vyčíst. Kay se zaměřovala spíše na to, jak dokázali bojovat, což šlo snadno vyčíst i z běžných pohybů při běžné společenské konverzaci nebo na podobných oslavách.
Když uslyší další a tentokrát ženský hlas, otočí se za ním. Zvlášť když uslyší svojí hodnost, kterou nikdo v jejím blízkém okolí rozhodně nemá. V armádě moc generálek celkově není. Zadívá se na vílu, která míří jejich směrem. "Dobrý večer." Oplatí jí pozdrav a změří si jí pohledem. Ne, jí asi jen těžko odhadne, co je zač. "Omlouvám se, ale vy jste o mně možná informovaná, na mé straně tomu tak není." Pronese jednoduše a odmlčí se, přičemž doufá, že se jí neznámá představí, když ona očividně tuší, co je Kay zač.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 06. 05. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 5:21 pm
"Nejkřehčí zřejmě ani, ale zase nejlepší okrasa nebudete. Nic proti Vám, ale jsme si jistý, že si každý pod okrasou představí něco jiného. Například následník Keratu jistě Vás jako okrasu moc nebere." Pronese a usměje se. Opravdu to nemyslí nijak zle. On si třeba pod okrasou představí nějaké lesklé šperky, protože tak už to holt má v sobě zakódované po svých předcích. Bůh ví, jestli opravdu byli draky, nebo ne, ale rozhodně s nimi má společnou tu touhu vlastnit všechno lesklé, blyštivé a cenné. "Ne, to opravdu ne. Myslím, že povinnost okrasy nemáte ve své náplni práce, ne?" Poznamená a s pobavením sleduje to její popocházení na místě, jak se v ní očividně začíná hromadit energie, kterou nemá jak jinak vyventilovat. "Jistě, beze všeho. Nabídl bych Vám i tanec, ale předpokládám, že bych tam vypadal jako slon v porcelánu, což by nemuselo skončit dobře. Vlohy pro boj sice mám, ale tanec mě očividně minul." Odvětí a společně s ní se rozejde. Nemá problém stát dlouhou dobu na místě, ale také je raději v pohybu, alespoň pak může rychleji na něco zareagovat. "Vlastně jsem kapitánem královské stráže, takže mojí hlavní prioritou je královna, ale ta je momentálně v Cyře v bezpečí, takže jsem byl poslán společně s princeznou do cizí země, aby se jí tu někdo nepokusil ohrozit." Odvětí a uchechtne se. Jistě, nejspíš je uznání hodné, že se dopracoval až sem, ale jeho otec taky nikdy neměl špatné postavení, ani jeho matka. Nejspíš to měli v krvi a on se zkrátka během těch let osvědčil. "Jistě, jako uznání za spoustu let v armádě, vás převelí někam, kde je té akce o dost míň a jde spíš o strategii a taktiku." Nemluvě o všech intrikách, ve kterých se snad královna vyžívá.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 1
Join date : 18. 04. 18
Age : 149
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 5:59 pm
Svojimi očami skúmala miestnosť pred sebou, ktorá jej napovedala, že sa v nej nachádza veľa vysoko postavených osôb. Aj keď tí ju nejako teraz nezaujímali. Bola tu na pozvanie princeznej a aj keď sa jej nechcelo, predsa len musela budiť svoj vlastný dojem a to bolo pre ňu dôležité a hlavne kvôli tomu, že nové možnosti zabitia sa vždy nájdu a nech je to kdekoľvek, ale predsa len si musela aj ona sama dávať veľký pozor, predsa len bola dosť známa tým, že v zemi zabila dosť ľudí aj keď skôr za to mala zaplatené, ale predsa len si musela dať obrovský pozor na to kto ju pozná.
Jej oblečenie nebolo len tak obyčajné, pretože to nebolo jej obvyklé oblečenie. Mala na sebe šaty, ktoré boli samotné skvostom. Mali na sebe rôzne zlaté ornamenty a mali na sebe dlhé pierka, ktoré boli čisto biele. Tvár jej zakrývala pozlátená maska a jej každé iné oko sledovalo túto udalosť, ako jednu veľkú hlúposť, ale predsa len to mohla brať ako skvelú príležitosť sa zoznámiť s novými ľuďmi. A možno aj niekým, kto bol dosť vysoko postavený. Možno preto, že sa chcela dostať tam, kde sa jej rodina nedostala, aj keď presne nevie, čo sa vtedy stalo, ale chcela to zistiť.
Poklonila sa princeznej, pričom jej prameň vlasov spadol do tváre a jemne sa usmiala, aj keď sa usmievala veľmi málo, ale teraz sa usmiala pravým úsmevom. Opustila ju a všímala si všetkých. Videla následníčku Cyry, do ktorej patrila aj keď moc nevedela prečo sa rozhodla patriť tam, ako sa rozpráva s niekým koho nepoznala. Ďalej boli traja ďalší, ale Illyrijku nechcela práve teraz spoznať. Možno neskôr. Asi nakoniec sa s nikým nestretne, tak išla radšej ďalej od nich a nejak sa priblížila ku následníčke, aby aspoň trochu odpočúvala rozhovory, kým ona žiaden neviedla. Možno skúsila aj použiť svoju moc, aby zistila niečo dôležité.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 18. 04. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 7:05 pm
Dobrý nápad opustit tábor? Nebo víc nechat se přemluvit Aimem, že tohle je dobrá příležitost jak se uvolnit mezi lidmi? Nikoliv! Sotva jsme dorazili Aime někam zmizel a nechal mne zcela samotnou u křídel hlavních dveří, chtěla jsem se točit na patě jít domů, ale to jsem nemohla. Jen bych tím udělala našemu druhu ostudu.
Zhluboka se nadechnu a tiše se vydám do sálu, jak se blížím zvuk mých podpatků zaniká a nahrazují je hlasy, jako vždy jsem ráda byla neviditelná, což u aj tak znemožňovali m křídla, ale za to jsem mohla zvolit černé šaty, které působili dost primitivně svým střihem a má maska mi ukrývala z části tvář, vlasy které ze zvyku byli vždy stažené do culíku dnes byli rozpuštěné, bylo to jako chodit nahá. Bez uniformy to byl nezvyk po těch létech.
A co víc nebylo divu, když nejrychleji přejdu sál ke schodům, kde vylezu tiše nahoru do patra, kde moc hostu nebylo a mnohem lépe jsem se zde cítila, už jen protože jsem cestou musela křídla silně tisknout k tělu a hlavně ty boty! Zabijí mě, nechápu, kdo vymyslel smrtí zbraň zvaný podpatek.
Opřu se o zábradlí a shlédnu dolů na bavící se hosty, bylo jich zde skutečně mnoho, pohledem jsem občas zamířila Heide, byla krásná jako vždy musela jsem se lehce usmát. Jako malé děvčátko byla vždy zvědavá, ale mohu říct, že nemohu být víc hrdá na naší paní, lepší člověk a bojovnice z ní mohla být, Už jí byla.
Maska, jež svazovala černá stužka položím na opěradlo zábradlíčka a opřu se, jemná rolnička na mém krku navázaná na černé stužce zacinká.
*Co ted?* pomyslela jsem si.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 2
Join date : 02. 06. 18
Zobrazit informace o autorovi

Re: Narozeniny princezny Haidy

za Sat Jun 02, 2018 8:22 pm
Postupem času se pomalu rozkoukávala, přestávala být tak neuvěřitelně nervózní a na rtech se jí po dlouhých minutách objevil drobný úsměv. Nechtěla vypadat jako někdo, koho sem přinutili jít a vůbec se mu to tu nelíbilo, nemohla přeci jakkoliv špatně reprezentovat Cyru na tak významné události. S relativním klidem se procházela podél dlouhé stěny a rozhlížela se po lidech, kteří přišli. Byla jich tu spousta a mezi nimi poznala i princeznu Cyry, nebylo překvapením že zde byla. Sama byla zvědavá, kdy se princezna Haida objeví a jestli vůbec. Otázka s velkým otazníkem, prozatím ji nikde nezhlédla ani koutkem oka.
Nedávala příliš velký pozor, pomalu kráčela vpřed a pokukovala, co nejnenápadněji kolem sebe, zjišťujíc, kdo všechno na tento bál přijel. Právě z tohoto důvodu naprosto přehlédla dívku, která se zřejmě podobně jako ona snažila ukrýt někde stranou, mimo dav lidí a jen v tichosti a se vší nenápadností přihlížela. Ne, že by do ní nějak vrazila, jen do ní tak zlehka drkla, jelikož při jejím silnějším tempu by ji strčit nedokázala. S překvapením v očích, jako by zrovna tady nikoho nečekala, a také že ne, se podívala na dívku do které tak nemile drcla. "M-moc se omlouvám," vymáčkla ze sebe, bylo pro ní nesmírně těžké s někým navazovat jakékoliv kontakty. "Já jsem si vás nevšimla," vydoluje ze sebe zbytek omluvy, přičemž od dívky o dobré dva kroky ustoupí aby jí nenarušovala osobní prostor, nebo kdyby ji třeba chtěla třeba praštit, popřípadě nakopnout. Víl bylo mnoho a každá byla jiná, proto nebylo složité očekávat raději naprosto vše, přesto všechno doufala, že to dívka přestojí s klidem. Rozhodně se tu nechtěla s nikým hádat, natož dělat ostudu celé Cyře, protože to by jí doma vyčítali do její smrti.
Sponsored content

Re: Narozeniny princezny Haidy

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru